Vděčnost mění mozek i srdce: co říká výzkum | La Herba
Někteří lidé jsou šťastní i ze sklenice čisté vody. Jiní, přestože nemají nouzi o nic, si neustále na něco stěžují. Zajímavé, že?
Většina z nás už dávno má to, po čem kdysi toužila. A přesto stále hledáme další věci, které by nás měly udělat šťastnými. Možná je čas zeptat se jinak: ne co mi chybí, ale co už mám.
Dva lidé u jednoho stolu
Představte si dva lidi, kteří sedí ráno u stejného stolu a pijí stejnou kávu. Jeden vnímá především to, že je pondělí a spěchá. Druhý si všimne, že káva voní a že je ještě chvíli ticho. Je to ilustrativní obraz, ne záznam konkrétní události, ale právě v takové drobnosti se podle výzkumníků často skrývá rozdíl, který lidé zvenčí nevidí: ne v tom, co mají, ale v tom, čeho si všímají.
Kde vlastně sídlí štěstí?
Koupit si něco nového potěšení přinese – ale jen nakrátko. Dlouhodobé štěstí je spíš vnitřní záležitost než vnější. Žijeme ve světě, který nás neustále přesvědčuje, že nám něco chybí, a právě to nám skutečnou radost krade.
Co o vděčnosti říkají vědci
Výzkumníci z Výzkumného centra bdělosti mysli UCLA uvádějí, že vděčnost může ovlivňovat mozek, udržovat aktivní šedou hmotu a přispívat k zdravějšímu a spokojenějšímu životu. Klidnější a méně výbušní jste podle nich i proto, že jde o formu péče o sebe.
Co říká výzkum
UC Berkeley: dopisy vděčnosti
Vědci z UC Berkeley zařadili téměř 300 dospělých s úzkostí nebo depresí do tří skupin. Všichni dostávali poradenství, ale jedna skupina navíc každý týden po tři týdny psala vděčné dopisy jiné osobě. Ti, kdo psali dopisy, se cítili výrazně lépe a efekt přetrvával ještě 12 týdnů po skončení cvičení. Krátké cvičení vděčnosti tak podle autorů dokáže zesílit účinek poradenství.
UC Davis: pět věcí týdně
Podobně dopadla studie profesora Emmonse z UC Davis. Účastníci, kteří si každý týden zapisovali pět věcí, za které jsou vděční, byli po deseti týdnech o 25 % šťastnější než ti, co si zapisovali problémy. Navíc se méně stěžovali na zdraví a cvičili v průměru o hodinu a půl více týdně.
Co pro nás vděčnost dělá
Výzkumníci z Berkeley popsali čtyři klíčové mechanismy:
1
Zbavuje nás toxických emocí
Zaměření na vděčnost odvádí pozornost od hořkosti a závisti.
2
Pomáhá i nevyslovená
Funguje i tehdy, když ji nikomu nahlas neprojevíte.
3
Potřebuje čas a pravidelnost
Její účinky nepřicházejí okamžitě, vyžadují trpělivost.
4
Zanechává v mozku dlouhodobé stopy
Zvyšuje to, jak ji mozek „vnímá“ do budoucna.
To poslední je obzvlášť fascinující. Pomocí fMRI skenerů vědci zjistili, že lidé, kteří psali vděčné dopisy, měli zvýšenou aktivitu ve středním prefrontálním kortexu – oblasti zodpovědné za učení a rozhodování – a to ještě tři měsíce po skončení cvičení. Jinými slovy: čím více vděčnost cvičíte, tím lépe ji váš mozek „vnímá“ do budoucna.
A co srdce?
Mozek není jediný hráč. Institut HeartMath uvádí, že srdce vysílá do mozku více signálů než mozek do srdce – ne naopak. Když prožíváme skutečně pozitivní emoce, jako je vděčnost, láska nebo uznání, srdce podle výzkumníků bije v jiném, harmoničtějším rytmu. Tento stav nazývají „srdeční koherence“ a spojují jej s lepším soustředěním, jasnějším myšlením i lepším rozhodováním.
Rollin McCraty, ředitel výzkumu HeartMath, to popisuje tak, že srdce vytváří největší elektromagnetické pole v těle a do tohoto pole se přímo kódují naše emoce. Když měníme emoce, měníme podle něj i signály, které vysíláme – nejen sobě, ale i lidem kolem nás.
Vděčnost přesahuje jednotlivce
Podle některých autorů mají pozitivní emoce dosah i za hranice našeho těla. Když více lidí vyzařuje srdeční koherenci, vzniká podle nich energie, která ostatním usnadňuje spojení se sebou samými.
Studie, o kterých se vede debata
Ilustrují to studie z oblasti skupinové meditace. V souvislosti s izraelsko-libanonskou válkou v 80. letech se uvádí, že skupiny meditujících se v pravidelných intervalech soustředily na oblast konfliktu a míra násilí klesla o 40 až 80 %. V roce 1993 ve Washingtonu D.C. mělo 2 500 meditujících přispět k 25% poklesu kriminality. Tyto výsledky jsou předmětem vědecké debaty a kritiky a berte je jako zajímavost, nikoli jako doložený fakt.
Jak vděčnost procvičit
Dopis
Napište jednou týdně krátký dopis vděčnosti někomu, kdo vám pomohl. Nemusíte jej odeslat.
Deník
Zapište si každý týden pět věcí, za které jste vděční. Nemusí to být velké věci.
Tiché zamyšlení
Večer si na chvíli vzpomeňte, co se dnes povedlo, a nechte tu myšlenku doznít.
Často kladené otázky
Co je vděčnost? +
Schopnost všímat si toho, co už máme, a ocenit to – lidi, zážitky i drobnosti každodenního života.
Musím vděčnost projevit nahlas? +
Ne. Podle výzkumníků z Berkeley může pomáhat i tehdy, když ji nikomu nahlas neprojevíte.
Jak dlouho trvá, než se projeví? +
Účinky nepřicházejí okamžitě. Studie sledovaly lidi týdny i měsíce, takže důležitá je pravidelnost.
Nahradí vděčnost odbornou péči? +
Ne. Je to doplněk, ne náhrada terapie ani lékařské péče. Při dlouhodobé úzkosti nebo depresi vyhledejte odbornou pomoc.
Závěr
Vděčnost není jen milé gesto. Je to nástroj, který podle výzkumů ovlivňuje náš mozek, naše srdce i naše okolí.
Když si každý den najdeme chvíli na to, abychom ocenili to, co máme – ať už přes deník, dopis nebo jen tiché zamyšlení – investujeme do svého duševního zdraví účinněji, než si možná myslíme. A možná i do klidnějšího světa kolem nás.
Zdroje: Emmons, R. A., & McCullough, M. E. (2003), Journal of Personality and Social Psychology · Wong, Y. J. et al. (2018), Psychotherapy Research (UC Berkeley) · Kini, P. et al. (2016), NeuroImage (fMRI a vděčnost) · Institut HeartMath, výzkum srdeční koherence
Upozornění
Informace v článku slouží pouze pro vzdělávací a inspirační účely. Nenahrazují odbornou lékařskou ani psychologickou péči. Více v Prohlášení o odpovědnosti.
Katukina (Noke Koi) kmen
Vnější svět je zná jako Katukina. Oni sami se nazývají Noke Koi – „praví lidé“. Národ, který si navzdory více než stoletému tlaku zvenčí uchoval jazyk, klany i tradiční medicíny.
Na pomez...
Mulungu (Erythrina mulungu) – tradiční využití, účinky a výzkum
Erythrina mulungu, známá jednoduše jako Mulungu, je středně velký strom z čeledi bobovitých (Fabaceae), který dorůstá přibližně 10 až 15 metrů. Přirozeně roste především v Brazílii a da...
Yawanawá kmen z Acré Brazílie
„Jsme jako pekariové – vždy spolu.“ Takto popisují svou identitu Yawanawá, lid z břehů řeky Gregório v brazilském Acre, který získal zpět svou půdu a rozpoutal kulturní obrodu, jež dnes ...
Kambo žaba - medicína z Amazonského pralesa
Kambô, známé také jako „žabí vakcína“, je kožní výměšek žáby Phyllomedusa bicolor (také „žába Kambo“, „Sapo“ nebo „stromová žába“), původem z amazonského deštného pralesa. Je součástí t...
