Chuchuhuasi – amazonský strom
V peruánském Iquitos, Pucallpě či Tarapotu se na trzích a v malých bodegách s plechovými střechami prodávají lahve s tmavě červenou tekutinou. Uvnitř plavou kousky kůry zalité aguardiente a medem. Místní ji nazývají jednoduše chuchuhuasi.
Za tímto jménem stojí jeden z nejoblíbenějších stromů západní Amazonie a příběh, který sahá daleko za hranice tržnic. Pojďme se po něm vydat – od vlhkého pralesa, přes prašné ulice Iquitos, až po hrnek na vašem stole.
Strom, který nese jméno „třesoucí se záda“
Čeleď
Celastraceae
Výška
25 – 30 metrů
Kůra
Načervenalá a tvrdá
Výskyt
Peru, Bolívie, Ekvádor, Kolumbie, Venezuela, severní Brazílie
Chuchuhuasi je mohutný strom s velkými listy a drobnými bílými květy. Jméno je kečuánského původu a v různých podobách (chuchuasi, chuchuhuasha, chuchasha) se překládá jako „třesoucí se záda“. Český zdroj Vůně z Amazonie uvádí i jméno Chocha huasca z jazyka Shipibo-Conibo.
Botanici se s přesným pojmenováním trochu trápí. Pod názvem chuchuhuasi se skrývá několik příbuzných druhů, nejčastěji Maytenus macrocarpa, Maytenus laevis a Maytenus krukovii, a odborná literatura upozorňuje, že se mezi sebou často zaměňují. Pro lidi z Amazonie je to však jeden strom a jedna tradice.
Macerát z Iquitos: kůra v aguardiente
Nejznámější podobou chuchuhuasi v Peru je macerát kůry v aguardiente, často s medem. Peruánská studie o původu názvu a tradice uvádí, že se takový macerát zmiňuje už od roku 1906. Její autor dokonce navrhuje uznat jej za kulturní dědictví Peru.
Píseň, která říká víc než příručka
Chuchuhuasi se objevilo i v písni skupiny Los Wemblers de Iquitos, což o jeho místě v lidové kultuře říká víc než jakákoli příručka.
V jiných podobách se kůra připravuje jako odvar nebo studený výluh ve vodě. Používá se kůra, kořen i listy, nejčastěji kůra, kterou lidé škrábou nebo sekají přímo ze stromu.
Moudrost komunit: Bora, Uitoto a Muinane
Když se vědci rozhodli zjistit, jak se rostlina používá, šli za lidmi, kteří ji znají nejlépe. Peruánská studie porovnala způsoby používání chuchuhuasi mezi domorodým kmenem Bora z regionu Loreto a tradičními znalci z Limy. V Kolumbii sbírali kůru pro doktorskou práci na Univerzitě ve Strathclyde s pomocí sabedores, znalců z komunit Uitoto a Muinane, kteří strom spolehlivě určili. I tam se strom tradičně připravuje především jako alkoholový výluh z kořenové a stonkové kůry.
Slunce vychází, slunce zapadá
Lidové podání, které zmiňuje český zdroj, říká, že kůra se měla odebírat z té strany kmene, kde slunce vychází (chuchu), a z té, kde zapadá (huasha). Zda jde o doslovnou etymologii, nevíme. Ukazuje to však, jak pečlivě se se stromy zachází: nebrat všechno a vždy z obou stran.
I opatrnost patří k moudrosti
Peruánský průzkum mezi obyvateli a znalci tradic zaznamenal i opatrnost. Respondenti uváděli, že chuchuhuasi se nedoporučuje v těhotenství, při vysokém tlaku a při cukrovce. Domorodá moudrost není jen o tom, co rostlina „umí“, ale i o tom, kdy ji nechat na pokoji.
Co o chuchuhuasi říká výzkum
Moderní věda se o kůru zajímá, ale výsledky jsou zatím předběžné.
Přehled literatury
70 prací o druhu Maytenus laevis
Autoři přehledové studie konstatují, že chemické složení je zajímavé, ale tradiční použití je třeba ještě vědecky ověřit. Upozorňují také na zmatek v botanickém určení.
Chemie kůry
Univerzita ve Strathclyde, 2016
Doktorská práce izolovala z kořenové kůry množství látek, zejména triterpenoidy (například pristimerin a celastrol), steroly a fenolové sloučeniny. Zkoumaly se v laboratoři na buňkách, nikoli na lidech.
Peruánské laboratoře
Iquitos
Studenti farmacie testovali etanolový výluh kůry in vitro; výsledky byly slabší než u referenční látky. Další studie na myších zkoumala listy (ne kůru) a vedle zajímavých výsledků zaznamenala i neurobehaviorální vedlejší projevy.
Nezávislé shrnutí
RxList
Databáze RxList uvádí, že důkazů o bezpečnosti a vhodném dávkování je zatím nedostatek.
Co z toho plyne?
Chuchuhuasi je rostlina se zajímavým chemickým složením a dlouhou tradicí, kterou věda teprve začíná poznávat. Proto ji v La Herba představujeme jako tradiční amazonský čaj, nikoli jako lék.
Chuť a rituál: tradiční odvar
Kůra je tvrdá a dřevnatá, podobně jako celé kousky skořice. Proto se nejlépe hodí na odvar. Voda se po chvíli zbarví do sytě červené a chuť je nasládlá, oříšková, zemitá a jemně kořeněná, s nahořklým a trpkým koncem.
Nálev
Louhování v horké vodě
1 až 2 polévkové lžíce kůry zalijte litrem horké vody a nechte louhovat 15 až 30 minut.
Odvar
Pomalé vaření
Pro plnější chuť se kůra vaří na mírném ohni 30 až 60 minut.
Sceďování
Podávání teplé
Tekutina se scedí a podává teplá. Na hořkost pomůže med, skořice nebo zázvor.
Kůru lze použít i podruhé, druhý odvar bude jemnější. Skladujte ji na suchém a tmavém místě.
Podle tradice se kůra připravuje pomalu, ne „najednou“. Odvar si zaslouží chvíli klidu: vůně dřeva v kuchyni, tmavnoucí voda, první doušek. Čaj neobsahuje kofein.
Upozornění
Čaj není vhodný pro děti, těhotné a kojící ženy. Při zdravotních potížích nebo užívání léků se poraďte s lékařem. Bylinný čaj není lék ani náhrada lékařské péče.
Chuchuhuasi v La Herba
Chuchuhuasi čaj z Peru
Celé nezpracované kousky kůry z Peru, 100 % kůra bez přísad. Dřevitá vůně, nasládlá oříšková chuť, sytě červený nálev. Zobrazit v e-shopu
S chuchuhuasi se hodí
Často kladené otázky
Co je chuchuhuasi? +
Strom z čeledi Celastraceae z Amazonie, jehož kůra se tradičně připravuje jako odvar, nálev nebo macerát v aguardiente.
Co znamená jméno chuchuhuasi? +
Jméno je kečuánského původu a překládá se jako „třesoucí se záda“.
Z jakého druhu stromu kůra pochází? +
Pod názvem chuchuhuasi se skrývá několik příbuzných druhů, nejčastěji Maytenus macrocarpa, Maytenus laevis a Maytenus krukovii.
Jak chutná odvar? +
Nasládle, oříškově, zemitě a jemně kořeněně, s nahořklým a trpkým koncem. Nálev je sytě červený.
Komu se nedoporučuje? +
Čaj není vhodný pro děti, těhotné a kojící ženy. Při zdravotních potížích nebo užívání léků se poraďte s lékařem.
Na závěr
Chuchuhuasi není módní novinka. Je to strom, který lidé v Amazonii znají déle, než existují záznamy, a který dostal jméno podle vlastního příběhu. Pokud vás láká, dopřejte si čas: uvařte odvar pomalu, ochutnejte tu nasládlou, zemitou chuť a vzpomeňte si, odkud kůra přišla.
Máte svůj způsob přípravy? Podělte se s námi v komentářích nebo na našich sociálních sítích.
Zdroje: Vůně z Amazonie · Univerzita ve Strathclyde, disertace 2016 · Přehled Maytenus laevis, Ethnobotany Research & Applications · Peruánský průzkum používání, Dialnet · Studie o původu názvu, Amazonía Peruana · UNAP Iquitos, studie in vitro · Pharmacognosy Journal, studie na myších · Wikipedia, Maytenus macrocarpa · RxList
Upozornění
Veškeré informace slouží výhradně ke vzdělávacím, vědeckým, etnografickým a historickým účelům. Článek nenahrazuje radu lékaře ani jiného odborníka. Bylinný čaj není lék ani náhrada lékařské péče. Při zdravotních potížích nebo užívání léků se poraďte s lékařem. Více v Prohlášení o odpovědnosti.
Histórie medicíny Rapé
Rapé nevzniklo v Evropě a nezačalo v 15. století – to jsou jen okamžiky, kdy se o něm dozvěděl zbytek světa. Skutečné kořeny této posvátné medicíny sahají v Amazonii mnohem hlouběji, ...
Kuripé a Tepí foukačky na Rapé
Aplikátory Hapé, známé také jako „Tepi“ a „Kuripe“, jsou posvátné nástroje domorodého původu, obvykle vyrobené ze dřeva, bambusu nebo kostí. Mohou kolem sebe nést ozdoby, jako jsou peříčka,...
Mulungu (Erythrina mulungu) – tradiční využití, účinky a výzkum
Erythrina mulungu, známá jednoduše jako Mulungu, je středně velký strom z čeledi bobovitých (Fabaceae), který dorůstá přibližně 10 až 15 metrů. Přirozeně roste především v Brazílii a da...
Chuchuhuasi – amazonský strom
V peruánském Iquitos, Pucallpě či Tarapotu se na trzích a v malých bodegách s plechovými střechami prodávají lahve s tmavě červenou tekutinou. Uvnitř plavou kousky kůry zalité aguardient...
